úterý 7. dubna 2015

Knižní tipy - současná česká literatura


Občas mě trochu zamrzí, jak opomíjená je současná česká literatura. Já se snažím nynější tvorbu sledovat a snad Vám jí i prostřednictvím svých článků postupně přiblížit. I tak si ale neodpustím otázku - proč současné české autory příliš nesledujeme? Ve škole jsme věnovali hodně času antice, ale současnost byl podle osnov maximálně Viewegh. Možná by udělali líp, kdyby nás o tuhle současnost radši ochudili. Jo, ještě jsme myslím zmínili Jáchyma Topola. Kde je ale Tučková, Soukupová, Ajvaz, Hájíček, Hůlová, Hakl? Nechci házet vinu na školu, ani většina knižních blogů se českým autorům příliš nevěnuje. A v médiích se objeví vítěz ankety Magnesia Litera, ale většina z nich si rychle odbude představení autora a dále v této souvislosti maximálně řeší, kdo bude slavnostní večer moderovat. 

Neříkám, že je v mých možnostech něco změnit. Ale prostřednictvím své rubriky Knižní povídání Vás chci mimo jiné i s mými oblíbenými díly současné české literatury seznámit.

1. Jiří Hájíček - Rybí krev: Hlavní hrdinka se po mnoha letech vrací do své rodné vesnice. Chtěla zde prožít celý život a učit v místní škole, avšak vzhledem k historickým okolnostem se však její plány změnily. Většinou nejsem u knih přehnaně sentimentální či nostalgická, ale Jiří Hájíček to se mnou umí, jeho vyprávění je neuvěřitelně sugestivní. Při čtení jsem i cítila volání rodné jihočeské hroudy a rodiny. Cítila jsem smutek nad zaplavenou vesnicí jako daň za jadernou elektrárnu Temelín (což je docela absurdní, když jsem se považovala za jejího zastánce). I když člověk ví, jak to s elektrárnou dopadne, stejně je knihou naprosto polapen. Kniha není nostalgickým románem "Takhle to bylo před Temelínem", vyvolává spíše jiné otázky než ekologické. Otázky vývoje české vesnice, postavení jedince v určité době či komunitě lidí, rodinných vztahů nebo otázku vyrovnání se s minulostí. 


2. Petra Hůlová - Strážci občanského dobra: K tomu, že je Petra Hůlová moje oblíbená autorka,  jsem se na tomto blogu už přiznala, a to v recenzi její prvotiny Paměť mojí babičce (odkaz recenze Paměť mojí babičce). Strážci občanského dobra je jednou z mála knih, kterou mám ráda i přes to, že jsou mi snad všechny hlavní postavy poměrně nesympatické :) Jde o zajímavý pohled několika členů jedné rodiny na před i polistopadové dění a život běžného člověka v různé době. Já se považuji za liberálního člověka, takže porozumět lidem, kteří po roce 1989 necítili ani tak nadšení, jako spíše chaos a vytržení z určitého nadiktovaného řádu, je pro mě hodně obtížné. Výborná kniha s méně výborným a těžko uvěřitelným koncem, bohužel. 



3. Kateřina Tučková - Žítkovské bohyně: Kniha, která mě zavedla do míst, která neznám a k tématům, o kterých jsem dosud neslyšela. K bohyním do Bílých Karpat. Opět se setkáváme s otázkami naší nedávné historie. Z bohyň, tedy žen, které uměly bohovat a dosud se těšily veliké úctě, se v průběhu normalizace stanou v očích státu bláznivé ženy, které je nutno izolovat nebo naopak ženy vychytralé, které využívají důvěřivé příchozí. Kniha je napsána velice poutavě. Nevím, zda mě více pohltilo téma knihy nebo její zpracování. Pokud jste ještě nečetli, rozhodně doporučuji zařadit na to-read seznam.


Co Vy, čtete současné české autory? A také si myslíte, že je jim věnováno málo prostoru nebo jsem jen zbytečně pesimistická?




13 komentářů:

  1. Když jsem nedávno poptávala tip na knížku ve stylu "Jsem žena, jsem naprosto v háji a jak z toho teď ven?", dostala jsem mj. tip i na Žítkovské bohyně. Zaujala mě ze všech nejméně (asi proto, že nejméně odpovídala představě toho, co jsem hledala, ale ani to téma mi nepřijde až tak lákavé). Možná dík Tvému doporučení jednou přeci jen dostane šanci. :)
    Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně ji šanci dej. Když jsem ji začala číst, tak jsem nevěděla do čeho jdu a asi to bylo dobře, protože téma by mě taky zrovna neoslovilo. Ale kniha mi přišla tak přesvědčivá, že mám chuť jet na výlet do Bílých Karpat :)

      Vymazat
  2. Já mám české autory celkově moc ráda, i když je to asi i dáno tím, že studuji tak zaměřený obor :-) Budu se snažit na blog přidávat "recenze" českých autorů, novějších i starších, protože mi to osobně taky chybí. Ráda si je u tebe přečtu, potěšila si mě :-) Jinak Rybí krev byla super, Bohyně mě trošičku zklamaly,ale fajn a od Petry Hůlové jsem zatím bohužel nic nečetla...a teď se v nejbližší době chystám na Zvuk slunečních hodin.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že v české literatuře nejedu sama :) U Hůlové mě některé knihy zklamaly, ale z některých jsem naopak byla nadšená. Na Zvuk slunečních hodin se také chystám, slyšela jsem hodně pozitivnich reakci.

      Vymazat
  3. Souhlasím s tím, že by se čeká literatura měla více číst (sama se na ni chci zaměřit) ale Hůlová se mi tak zprotivila rozhovorem s MF Dnes, kde byla tak hnusná, sprostá a očividně tam naznačovala, že jí na čtenářích vůbe nezáleží, že jsem jen kroutila hlavou. Navíc pomluvila autorku Tučkovou, jsme prý hloupý, když nepoznáme, co to píše za brak?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. *pardon, ne MF Dnes ale Literární noviny. Stále je mám na Publeru.

      Vymazat
    2. Já po zkušenostech ze setkání s režisérem Jiřím Menzelem, který mi zprotivil své filmy i tvorbu Bohumila Hrabala, radši čtu rozhovorů méně a snažím se předem si vsugerovat, že si ta sdělení nebudu tolik brát :)

      Vymazat
  4. na Zitkovske bohyne se chystam, uz teda docela dlouho, tak snad k tomu konecne dojde :)

    Soutez o prednabitou kartu do HM za 1 000 Kc ;)
    http://rachel-roo.blogspot.cz/2015/04/velikonocni-soutez.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jsi od Tučkové nic nečetla, tak Žitkovskými bohyněmi začni, přišla mi to lepší kniha než Vyhnání Gerty Schnirch. Ta se mi sice také líbila, ale bohyně jsou lepší :)

      Vymazat
  5. Určitě by si zasloužila česká díla více čtenářů, ovšem sama se přiznám, že ji nijak moc nevyhledávám.
    Ráda si ale přečtu nějaký ten blog, kde mladí autoři publikují své povídky a verše :-)
    Teď mi tak nějak došlo, že moje oblíbená kniha 15 minus, je vlastně také od českého autora. Zároveň je ale tato kniha jediná česká (kromě povinné četby), kterou jsem kdy četla :D
    Rozhodně pěkný a zajímavý článek :-)

    http://my-infinity8.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je zbytečné tlačit na pilu, pokud se ti do nějaké literatury nechce. Třeba bude někdy lepší okamžik a jiná nálada a najdeš si cestu i k českým autorům :)
      Díky za pochvalu :)

      Vymazat
  6. Cetla jsem vsechno!a zrovna jsou to po dlouhedobe autori, kvuli kterym jsem omilostnila ceskou literaturu. Potrebovala jsem po vysoke trochu oddech od cestiny, ale ted se k tomu rada vracim. Takze za me jo, vic recenzi ceskych autoru, ale zadnou halinu pawlovskou nebo michala viewegha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Existuje spoustu českých autorů, kteří stojí za to. Bohužel většina lidí ji nečte, asi to mají spojené na jedné straně s Vieweghem a na druhé s Jiráskem :)

      Vymazat