Na knížku Ztráty a nálezy australské spisovatelky Brooke Davisové jsem se těšila už od jejího vydání. Vzhledem k tomu, že vyšla na knižní čtvrtek a provázela ji tak i docela velká mediální masáž, podlehla jsem a také jsem si ji koupila.
Kniha paralelně líčí příběhy tří celkem odlišných osob. Millie, čtyřleté holčičky, které zemřel táta a její máma jí nechala v obchodáku pod stojanem s kalhotkami. Millie je velmi zvláštní dítě, například si vede seznam mrtvých tvorů, které ve svém životě viděla. Když si ji všimnou zaměstnanci obchodního domu, kde ji matka zanechala, sdělí jí, že jí stát najde nové rodiče. Tato představa se ale holčičce vůbec nelíbí a proto se rozhodne utéct. Druhou postavou je Agatha, která po smrti svého manžela přestane vycházet z domu. Agatha si dny krátí hlasitým kritizováním sousedů a kolemjdoucích a počítáním a zkoumáním nových vrásek. Agathe k životu stačí, když její dny ubíhají na minutu stejně, jako ty předchozí. Třetím hrdinou je Karl, kterého syn po nátlaku své manželky umístí do domova důchodců. Karl sice neprožil příliš zajímavý život, ale i přes svůj vysoký věk se necítí být odepsaný a rozhodne se ještě něco zažít. Proto z domova důchodců uteče.